Historie Namalsku sahá přibližně do 50. let minulého století. V těchto dobách se začalo s obsazování prostor ostrovů v oblasti Beringova moře. Tehdejší sovětský svaz viděl jednoznačné výhody a využití těchto menšch ostrovů díky stupňujícímu napětí studené války. Na Namalsku byly vybudovány vojenské objekty, například Brensk, Norinsk, severní a jižní vojenské základny, nebo také špionážní vysílač na nejvyšší hoře Namalsku - Seraja.
S těmtito stavbami zde také přišli obyvatelé, kteří se usídlili převážně na severu, kde dodnes stojí jejich hlavní město - Vorkuta. Obyvatelé se na Namalsku začali živit převážně rybařením, byly vybudovány 2 přístavy - Lubjansk - menší přístav na severu a Tara, velký přístav na ostrově těsně blízko Namalsku. Jižní oblast našla později i jiné, než-li vojenské využití a začalo se zde těžit uhlí. Těžba uhlí zapříčinila výstavbu železniční tratě od uhelného dolu Sebjan do přístavu na ostrově, nazvaném dle přístavu, Tara. Později byly vybudovány také severní pastviny s hlavním jzd objektem Jalovisko.
Na Namalsku žilo v roce 2008 přibližně 1100 obyvatel. S přicházející finační krizí státy po celém světě začaly více uvažovat o investicích a úsporách. V roce 2010 se rozhodla Ruská vláda o opuštění některých lokalit, zejména v oblasti Beringova moře, mezi nimi byl i ostrov Namalsk. Když ale po pár dalších měsících, kdy se čím dál tím více otevřeně mluvilo a přestěhování obyvatel, Namalsk přestal odpovídat, byla tam, po neúspěšných pokusech o průzkum, v květnu roku 2011 vyslána Ruská armáda. Narazili zde ovšem na první pohled opuštěný ostrov, na druhý už ovšem zas tak ne.. co se stalo dál? Můžete pokračovat zde!
©Sumrak 2024